Kdy není třeba žádat:
1. Povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku nebo stromořadí, se nevyžaduje:
a) pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,
b) pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2,
c) pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin,
d) pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří.
2. Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení pro rozvod tepelné energie prováděném při provozování těchto zařízení, k odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin; v případě odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze tak může učinit jen na základě závazného stanoviska drážního správního úřadu.
3. Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení (§ 8 odst. 4 zákona). K oznámení je třeba doložit skutečnosti (dokumenty, podklady), svědčící o tom, že byly splněny podmínky pro tento postup.

Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí. Týká se staveb, u kterých vodoprávní úřad v dokumentu o povolení stavby stanovil, že její užívání podléhá kolaudačnímu souhlasu nebo kolaudačnímu rozhodnutí.

Vydání loveckého lístku pro výkon práva myslivosti

K provedení staveb vodních děl pro čištění a odvádění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel (EO), jejichž součástí je certifikovaná čistírna odpadních vod (ČOV), postačuje ohlášení stavby vodoprávnímu úřadu. Tímto způsobem lze řešit pouze ČOV, které splňují předepsanou účinnost čištění pro příslušnou kategorii ČOV a jedná se o ČOV s pravidelným provozem (tzn. pro rodinné domy).
Vlastnímu ohlášení musí předcházet buď samostatné ošetření stavby z hlediska územního (územní rozhodnutí či územní souhlas vydané stavebním úřadem) nebo v případech, umožňujících územní souhlas, lze věc řešit společným oznámením záměru, tzn. podat oznámení záměru a ohlášení společně u vodoprávního úřadu.
Náležitosti a doklady pro ohlášení jsou uvedeny ve formuláři Ohlášení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel /Příloha č. 19 k vyhl. č. 183/2018 Sb., v platném znění a §105 stavebního zákona.
V případě řešení společným oznámení záměru je třeba použít formulář Společné oznámení záměru dle přílohy č. 16 vyhl. č. 503/2006 Sb.

Ohlášenou stavbu ČOV může stavebník provést pouze na základě písemného souhlasu speciálního stavebního, tj. vodoprávního úřadu (fikce souhlasu při nereagování úřadu ve stanovené lhůtě byla zrušena). Jestliže tento stavební úřad s provedením ohlášené stavby vodního díla souhlasí, má se za povolené i nakládání s vodami (o nakládání s vodami se v případě ohlášení nežádá).

Vlastník ohlašovaného vodního díla je povinen provádět podle § 59 odstavce 1 písm. k) vodního zákona jedenkrát za dva roky prostřednictvím osoby odborně způsobilé pověřené Ministerstvem životního prostředí, technické revize vodního díla a výsledky těchto revizí předávat do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu. Vlastník vodního díla je povinen odstranit zjištěné závady ve lhůtě do 60 dnů od provedené revize.

(§ 15a odst. 6 vodního zákona a § 104 odst. 1 písm. j) a k) stavebního zákona)
Udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit vodoprávnímu úřadu. Ohlášení podléhá i obnova vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií a vodohospodářské úpravy; zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních toků, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení.

Dle § 104 odst.1 písm. j) a k) stavebního zákona podléhají ohlášení vodoprávnímu úřadu, jako speciálnímu stavebnímu úřadu, stavební úpravy pro změny v užívání části stavby vodního díla, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí. Dle §106 stavebního zákona ohlášené stavební úpravy může stavebník provést pouze na základě písemného souhlasu vodoprávního úřadu.

Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen "povolení k nakládání s vodami") je třeba
a) jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi
1. k jejich odběru,
2. k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci,
3. k využívání jejich energetického potenciálu,
4. k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání,
5. k jinému nakládání s nimi,

b) jde-li o podzemní vody
1. k jejich odběru,
2. k jejich akumulaci,
3. k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny,
4. k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou,
5. k jinému nakládání s nimi,

c) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,
d) k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie,
e) k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění, pokud nejde o činnost prováděnou na základě povolení podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě,
f) k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního zákona.

Povolení k nakládání s vodami není třeba
a) k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 14 dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s,
b) k odběrům povrchových a podzemních vod pro zjišťování a hodnocení stavu těchto vod (§ 21),
c) k jednorázovému odběru povrchových nebo podzemních vod v případech záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných živelních pohromách,
d) k nakládání s povrchovými vodami při cvičení a zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, Policie České republiky, obecní policie nebo ozbrojených sil České republiky; toto nakládání musí být při cvičení předem projednáno s vodoprávním úřadem,
e) k využívání energetického potenciálu podzemních vod v případě, že nedochází k odběru nebo čerpání podzemní vody,
f) k užívání důlních vod organizací při hornické činnosti pro její vlastní potřebu nebo k vypouštění důlních vod organizací1a),
g) k vypuštění odpadních vod z odlehčovacích komor do vod povrchových.

je třeba:
- k vysazování stromů nebo keřů v záplavových územích v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry,
- k těžbě písku a štěrku, bahna s výjimkou bahna k léčivým účelům, valounů apod. z pozemků, na nichž leží koryto vodního toku,
- ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku v záplavových územích (§ 66 vodního zákona) a v ochranných pásmech vodních zdrojů,
- k zasypání odstavených ramen vodních toků,
- k vrácení vodního toku do původního koryta (§ 45 vodního zákona)
-k ukládání těžebního odpadu do povrchových vod

O souhlas s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely (kromě případů, kdy tohoto souhlasu není třeba) se žádá před vydáním územního rozhodnutí.

Od tříděného nebo odděleného shromažďování odpadů je možno upustit se souhlasem místně příslušného orgánu státní správy.

Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle vodního zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to:
a) ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivňují vodní poměry,
b) ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod,
c) ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích,
d) ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku,
e) ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů,
f) k úložným místům pro nakládání s těžebním odpadem nebo k rozhodnutí o povinnosti shromažďovat a upravovat znečištěnou vodu a průsaky podle jiného právního předpisu,
g) k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda,
h) k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur podle jiného právního předpisu,
i) ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku, jejímž cílem je následné využití průzkumného díla na stavbu k jímání podzemní vody nebo vrty pro využívání energetického potenciálu podzemních vod.

K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich zrušení a odstranění je třeba povolení vodoprávního úřadu. Povolení k provedení nebo změně vodního díla, které má sloužit k nakládání s vodami povolovanému podle § 8, může být vydáno jen v případě, že je povoleno odpovídající nakládání s vodami nebo se nakládání s vodami povoluje současně s povolením k provedení nebo změně vodního díla (§ 9 odst. 5). V případě podle § 126 odst.5 se povolení k provedení nebo změně vodního díla nevydává současně s rozhodnutím podle zákona o integrované prevenci; práva a povinnosti vyplývající z povolení k provedení, změně vodního díla nebo změně jeho užívání lze vykonávat nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle zákona o integrované prevenci.
Stavební povolení ani ohlášení nevyžadují stavební úpravy vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa.
Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaných tímto zákonem, a to zejména: studny, čistírny odpadních vod (ČOV), vodní nádrže, stavby jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků, stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů, malé vodní elektrárny (MVE), stavby na ochranu před povodněmi a další stavby dle ustanovení § 55 zák.č.254/2001 Sb. o vodách, v platném znění.

Vyjádření není rozhodnutím ve správním řízení a nenahrazuje povolení nebo souhlas vodoprávního úřadu vydaný podle vodního zákona.

K terénním úpravám a k odstranění stavby podléhající ohlášení nebo povolení podle stavebního zákona je třeba požádat o vydání závazného stanoviska dle ust. § 146 odst. 3 zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění.

V případě stacionárního zdroje znečišťování ovzduší neuvedeného v příloze č.2 zákona č.201/2012 Sb. v platném znění je třeba dle ust. § 11 odst. 3 uvedeného zákona k umístění, provedení a užívání stavby tohoto zdroje podle jiného právního předpisu závazné stanovisko orgánu ochrany ovzduší Městského úřadu Šumperk, odboru životního prostředí. Závazné stanovisko se nevydává k vodním dílům určeným pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle jiného právního předpisu.