BRADLO
Šumpersko
Libina
GPS: 49°51'14.455''N, 17°3'14.820''E
Vystoupejte na vrchol, kterému se přezdívá Moravský Blaník a rozhlédněte se všemi směry. Otevře se vám pohled do krajiny lemované vrcholky Jeseníků a Hornomoravského úvalu. Pro svou mystickou atmosférou je toto místo opředeno řadou pověstí a legend, se kterými se můžete při své vycházce seznámit.
Bradlo (599 m n. m.), získalo svou pověst zejména díky zajímavým skalním útvarům. Vrcholové skalní suky z velmi odolného krystalického křemence mají svůj původ v horotvorných procesech za velkého tlaku v období devonu, tedy asi před 380 miliony let.
Vrchol Bradla dosahuje výšky 23 m a vystoupáte na něj po upravených stupních.
Pro rodiny s dětmi byla vytvořena i naučná stezka dlouhá 7 km. Po trase vás překvapí i interaktivní prvky a sochy čertů, které odkazují k místním legendám. Naučná stezka začíná u vlakového nádraží v Libině a končí u vlakovému nádraží v Nové Hradečné. Tam je možné se občerstvit v místní hospůdce s dětským hřištěm.
Mimo tuto doporučenou trasu je možné na Bradlo vyjít i z obcí Lipinka, Nedvězí a Kamenná.
Historie
Využívání tohoto památného místa k hromadným akcím, společným výletům, slavnostem a manifestacím má již dlouho historii. Němci zde pořádali slavnosti o první květnové neděli a o slunovratu. Protože však Bradlo leželo blízko národnostní hranice (Horní Libina, Obědné, Nedvězí, Kamenná byly německé, Veleboř a Lipinka české obce), pořádali zde národní slavnosti také Češi. První taková slavnost za účasti tisíců lidí a několika pěveckých sborů se konala 20, června 1897.
V nacionálně vyostřené době druhé poloviny třicátých let se na Bradle pořádaly české slavností hraničářů. Němečtí nacionální fanatici zde zase v té době zažehovali velké hákové kříže napuštěné hořlavinou. Poslední česká manifestace se na Bradle konala v roce 1948 a od té doby je už jen místem turistických a horolezeckých akcí.
1005