Úvodní strana > Život ve městě > Tiskové zprávy
Tyto stránky obsahuji funkci hlasového asistenta, který slouží ke čtení obsahu stránky. Pokud chcete hlasového asistenta používat, stiskněte klávesu: eS -. Pokud chcete znát podrobnosti o jeho ovládání zmáčkněte klávesu: N.
Používat hlasového asistenta | Nepoužívat hlasového asistenta | Trvale deaktivovat hlasového asistenta | Nápověda hlasového asistenta
Pro uzavření této informace klikněte zde.
Na hlavní menu se dostanete klávesou: Há ----. Na doplňkové menu se dostanete klávesou: eM ---- . Pro čtení článku stiskněte: Pé ----. Pokud budete procházet jednotlivé elementy klávesou TAB, budou se Vám názvy jednotlivých odkazů předčítat. Na obsah článku se dostanete klávesou: Cé ----. Jednotlivé položky menu procházíte klávesou TAB.
Aktuálně se nacházíte na stránce:
Čekejte prosím, než se načte zvukový soubor...

Šumperané se seznámí s památkami Rakouska a Běloruska

Logo   kulturní dědictví

Výstava s názvem Kulturní dědictví UNESCO 2021 na konci srpna doputuje do Šumperka. Expozice je věnována Rakousku a představí historické a kulturní dědictví zapsané na seznam světového dědictví UNESCO, reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva a program Paměť světa UNESCO.

Součástí výstavy bude i faksimile tzv. Peutingerovy mapy, což je sedm metrů dlouhá a pouhých 40 centimetrů široká mapa silniční sítě z Hispánie až do Indie. Její původ sahá až do dob Římské říše a kopie ze 13. století se nachází v muzeu ve Vídni.  Návštěvníci se mohou těšit také na množství artefaktů k doplnění výstavy, nebudou chybět lidové předměty a faksimile knih.

Přímo před informačním centrem bude také umístěna druhá výstava nesoucí název Slavní „čeští“ Rakušané. Na padesáti panelech se představí nejvýznamnější rakouské osobnosti českého původu anebo s významným vztahem k naší kultuře. Z Olomouckého kraje je v kolekci celkem jedenáct osobností, mezi nimi i věhlasný operní tenorista a šumperský rodák Leo Slezak.

V současné době je výstava k vidění v prostějovském centru Zlatá brána, kam byl na vernisáž pozván i šumperský starosta Tomáš Spurný. V sobotu 28. srpna se expozice stěhuje do Informačního centra a na Hlavní třídu v Šumperku. Vernisáž začíná v 18.00. Lidé si budou moci panely s památkami zapsanými na seznam UNESCO prohlédnout do 12. září. Další díl výstavy pak zamíří do šumperské Masarykovy knihovny. Panely, které zde budou vystaveny od 2. října do 2. listopadu, představí památky Běloruska.

„Šumperané se mohou těšit na velmi zajímavou výstavu, která byla v pondělí 9. srpna zahájena za účasti honorárního konzula Rakouska Georga Stoegera v Prostějově. Na vernisáž jsem dorazil, abych podpořil našeho slavného rodáka Leo Slezaka, a také abych potvrdit převzetí výstavy v Šumperku,“ pozval na expozici Tomáš Spurný.

Vernisáž výstavy v Prostějově

Kdo je Leo Slezak

Leo SlezakNarodil se v Šumperku v českoněmecké rodině. Otec tam hospodařil na rodinném mlýně, který však musel opustit z finančních důvodů.

Rodina se přestěhovala do Brna, kde Leo začal chodit do školy. Nebyl dobrý student, škola ho nebavila, často vyrušoval a reálné gymnázium nedokončil. Šel se učit zahradníkem, pak zkoušel zámečnické řemeslo.  V učení strávil tři roky.

Nejvíc jej lákalo divadlo. Působil tam jako statista a při jednom z představení si jeho hlasu povšiml barytonista Adolf Robinson. Dával zdarma Slezákovi hodiny zpěvu a na jeho přímluvu byl devatenáctiletý Leo Slezak přijat jako elév do operního souboru německého divadla.  

V roce 1896 debutoval v titulní roli Lohengrina, o dva roky později přešel do Královské dvorní opery v Berlíně, po roce přesídlil do Vratislavi. Zde se seznámil se svou pozdější manželkou, herečkou Elisabeth Wertheimovou (1874 - 1944).

Následovala hostování v Londýně a Vídni, kde byl přijat s nadšením. Od září 1901 byl stálým členem sboru Vídeňské státní opery a začala jeho úspěšná kariéra.

Roku 1907 studoval v Paříži u světoznámého tenoristy Jeana de Reszke, díky němu si vypiloval hlas do světové úrovně.

Roku 1909 podepsal tříletou smlouvu s Metropolitní operou v New Yorku, kde byl oslavován jako wagnerovský a verdiovský pěvec.

Pravidelně se vracel do Brna na pohostinská vystoupení v Novém německém divadle a několikrát zavítal se svým recitálem i do rodného Šumperka. 

V dubnu 1934 vystoupil ve své poslední roli jako Othello na jevišti Vídeňské státní opery, kde během své dlouhé kariéry nastudoval 44 rolí a odehrál více než tisíc představení.

Jeho hlasový obor byl hrdinný tenor, jeho pianissimo bylo takřka legendární, a i na tehdejších gramofonových nahrávkách, které byly technicky velmi nedokonalé, fascinuje svým hlasem a také úžasnou srozumitelností textu. Svou výškou 195 cm a hmotností téměř 150 kg byl i opticky výrazným umělcem.

Roku 1932 započala jeho druhá kariéra hvězd německé kinematografie, v nichž ztvárnil zejména komické role a téměř ve všech také zpíval. Natočil kolem 45 filmů. Mezi nejznámější tituly patří La Paloma (1934), Gasparone (1937) a Es war eine rauschende Ballnacht (1939).

Leo Slezak žil převážně ve Vídni, od května 1938 v Brlíně, ve volných chvílích od roku 1911 ve starém selské usedlosti v Egernu na Tegernském jezeře. Své poslední roky života strávil v Rottach-Egernu v Bavorsku, kde byl po smrti také pohřben po boku své ženy Elisabeth.

Jeho děti Walter (1902 - 1983) a Margarethe (1901 - 1953) se také vydaly po divadelní cestě, Walter se proslavil v USA jako filmová hvězda. Margarethe byla operní zpěvačkou.

Roku 1960 byla po něm ve vídeňské části Währing pojmenována ulice Leo-Slezak-Gasse. Slezakova busta byla v roce 2013 umístěna do foyer Mahenova divadla v Brně. 


 


Vytvořeno 10.8.2021 16:12:17 | přečteno 865x | singerova
load