Úvodní strana > Život ve městě > Tiskové zprávy
Tyto stránky obsahuji funkci hlasového asistenta, který slouží ke čtení obsahu stránky. Pokud chcete hlasového asistenta používat, stiskněte klávesu: eS -. Pokud chcete znát podrobnosti o jeho ovládání zmáčkněte klávesu: N.
Používat hlasového asistenta | Nepoužívat hlasového asistenta | Trvale deaktivovat hlasového asistenta | Nápověda hlasového asistenta
Pro uzavření této informace klikněte zde.
Na hlavní menu se dostanete klávesou: Há ----. Na doplňkové menu se dostanete klávesou: eM ---- . Pro čtení článku stiskněte: Pé ----. Pokud budete procházet jednotlivé elementy klávesou TAB, budou se Vám názvy jednotlivých odkazů předčítat. Na obsah článku se dostanete klávesou: Cé ----. Jednotlivé položky menu procházíte klávesou TAB.
Aktuálně se nacházíte na stránce:
Čekejte prosím, než se načte zvukový soubor...

Proč si připomínáme Den slovanských věrozvěstů?

Cyril a Metoděj   dobová malba

V pondělí 5. července si připomínáme Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Historicky je doloženo pouze to, že bratři, kteří pocházeli ze Soluně, přišli na jaře roku 863. Proč tedy tento svátek slavíme 5. července? Poprvé byly totiž papežem na tento den stanoveny oslavy tisícího výročí příchodu soluňských bratří.

Svatí Cyril a Metoděj v obraze polského malíře Jana Matejky z roku 1885Učence povolal v roce 863 kníže Rastislav. Starší Metoděj spravoval jednu z provincií, mladší Konstantin učil na univerzitě v Cařihradě a císař ho posílal na učené debaty a jednání. Když přišli na Velkou Moravu, vytvořil Konstantin nové písmo - hlaholici. Toto písmo foneticky odpovídalo mluvené staroslověnštině a četlo se tak, jak bylo napsáno.

Hlaholice měla původně 41 základních znaků. Název zřejmě získalo písmo podle staroslověnského slovesa glagolati (mluviti). Glagol pak znamenalo slovo. Bratři založili školu, kde se 200 mladých mužů učilo v novém písmu číst a psát, aby se mohli stát kněžími a dál vzdělanost šířit.

Metoděj pracoval na zákonících pro Moravany, bratři zavedli i slovanskou bohoslužbu, aby jí rozuměli obyčejní lidé. Jedním z největších úspěchů Metoděje bylo zřízení moravsko-panonské arcidiecéze, v níž se stal prvním arcibiskupem. Konstantin se stal mnichem až krátce před smrtí v Římě (869), kdy přijal řeholní jméno Cyril.

Metoděj svého bratra přežil o 16 let. Po jeho smrti byla slovanská bohoslužba zakázána, kněží vyhnáni ze země a knihy napsané hlaholicí spáleny.

Foto: Svatí Cyril a Metoděj - obraz polského malíře Jana Matejky z roku 1885.

Více v dokumentárním snímku zde.


Vytvořeno 4.7.2021 | přečteno 499x | singerova
load