Každodenní zkušenost ukazuje na velmi malé znalosti lidí o právech a povinnostech v oboru územního plánování. Vznikají tak mnohdy až fatální životní situace. Následující řádky tak přinášejí základní informace, jež by měl občan o územním plánování znát.

Pokud se člověk rozhoduje o koupi nebo prodeji pozemku, domu nebo jiné budovy, o umístění podnikatelských aktivit a realizaci podnikatelských záměrů, měl by si ve vlastním zájmu zjistit, zda existuje v obci územní plán. Především platné regulativy a limity, obsažené v územním, případně regulačním plánu, mohou být určujícím faktorem pro realizaci záměrů jednotlivých občanů a právních subjektů.

Územní plánování není pouze záležitostí odborníků. Je nutné zajímat se o prostředí, v němž lidé žijí. Občané se totiž začínají zajímat o územně-plánovací dokumentaci (dále jen ÚPD) až ve chvíli, kdy narazí na její právní závaznost jako na překážku svých záměrů, nebo naopak zjistí, že jejich zájmy jsou dotčeny realizací záměrů cizích.

Stavební zákon obci neukládá jednoznačnou povinnost pořizovat ÚPD. Bez ní však není možné například koordinovat novou významnou výstavbu nebo vymezit veřejně prospěšné stavby. Existence schválené ÚPD je také podmínkou pro přiznání některých dotací z vládních programů a programů Evropské unie.

Lidé mají právo zajímat se, zda obec má ÚPD, zda došlo k jejím změnám, mají dokonce právo iniciovat její pořízení. Realizací záměrů ÚPD lze předejít nepříznivým důsledkům některých činností. ÚPD chrání hmotné a kulturní hodnoty území a je zárukou účelného uspořádání území.

Plochy vymezené v ÚPD jako zastavitelné území (základní podmínka převodu na stavební pozemky), jsou významným stimulátorem zájmu případných investorů o výstavbu v obci. Velmi důležité je vědět, že občan má právo vstoupit do procesu územního plánování již při formulování zadání a v každé další fázi pořízení (koncept územního plánu, návrh územního plánu). Je totiž chybou domnívat se, že se pořízení ÚPD bez účasti veřejnosti zrychlí, případně že budou ušetřeny finanční prostředky nezbytné na propagaci a další potřebné činnosti spojené s jejím pořizováním. Výsledkem takového přístupu mohou být naopak dlouhotrvající spory při schvalování ÚPD a odsunutí možnosti realizace rozvojových záměrů.

Územní plán pořizuje město pro celé své správní území. Stanovuje se v něm základní koncepce rozvoje území a funkční využití ploch a jejich vzájemné uspořádání. Vymezují se zde hranice stávajícího zastavěného území a hranice zastavitelných ploch, plochy s rozdílným způsobem využití (např. plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení, výrobní, dopravní infrastruktury, plochy zemědělské, lesní, přírodní..), dále veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. Textová část územního plánu potom stanoví podmínky pro využití těchto ploch s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného a nepřípustného využití. Jsou zde rovněž stanoveny podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách).

Územní plán, který vydává Zastupitelstvo města Šumperka, musí být v souladu s nadřazenou Územně plánovací dokumentací, kterou jsou Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Stavební úřady jsou při vydávání územních rozhodnutí i stavebních povolení povinny respektovat vydaný územní plán. Při neznalosti těchto závazných ustanovení územního plánu se občan vystavuje nebezpečí, že například nezíská pro svůj záměr potřebná stavební povolení dle svých představ, že nebude moci pro svůj záměr použít zakoupený pozemek, že v případě prodeje vlastní nemovitosti zájemce ustoupí od koupě, že bude muset přistoupit k rozsáhlým úpravám připravené projektové dokumentace podnikatelského záměru, nebo že dojde k prodlužování administrativního projednávání jeho záměru, a tím i finančním ztrátám.

Pořizování územního plánu má čtyři fáze:

Příprava: zahrnuje přípravné práce a zajištění územně analytických podkladů.

Zadání (schvaluje zastupitelstvo města): je vstupním krokem do procesu pořízení ÚPD. Příprava návrhu zadání je povinností pořizovatele. Při projednávání návrhu zadání může každý občan uplatnit své podněty a připomínky.

Koncept (schvaluje zastupitelstvo města): se zpracovává na základě schváleného zadání. Řeší komplexní rozvoj území ve stejném rozsahu jako výsledný návrh, většinou ve variantách. Výsledkem jeho projednávání jsou pokyny pro vypracování návrhu územního plánu, které shrnují a vyhodnocují stanoviska, připomínky a námitky všech účastníků jednání.

Návrh (vydává zastupitelstvo města): upravuje koncept na základě pokynů pro vypracování návrhu územního plánu. Je projednán a posouzen v souladu se stavebním zákonem a vydán zastupitelstvem města.

Ing. Ivana Kašparová, vedoucí oddělení územního plánování
odboru strateg. rozvoje, ÚP a investic MěÚ Šumperk

Připravuje se nový územní plán