Lea Vivot, dnes již světově uznávaná kanadská sochařka českého původu, představuje svoje celoživotní dílo vůbec poprvé, a to v Šumperku, odkud pochází. Ano, výstava LEA VIVOT má celosvětovou premiéru. V loňském roce oslovila Vlastivědné muzeum v Šumperku s návrhem uspořádat velkou výstavu. Na 40 sousoší a soch, od drobných až po sochy v životní velikosti, zcela zaplnily prostory Galerie Šumperska, která se po dobu výstavy stala rozkvetlou zahradou. Aranžmá výstavy je zcela unikátní a ohromující. „Muzeum je pro mě jako katedrála, kam může člověk kdykoli vstoupit“, komentovala Lea Vivot dojem, jakým na ni instalace zapůsobila. Sochy „Vajíčko, základ života“, „Harmonie“ a „Hamack“ našly svoje místo na zrekonstruovaném Pavlínině dvoře u vstupu do Galerie Šumperska. Součástí výstavy je promítání dokumentárního filmu Lea Vivot všude a nikde v Galerii mladých.

Na vernisáži ji osobně doprovázel její syn Erik a obyvatelé Šumperka její příchod přivítali dlouhotrvajícím potleskem. Galerie doslova praskala ve švech, odhadujeme asi 250 návštěvníků. Pozdravit ji přišly i děti, které v roce 2007 po povodních na Moravě hostila na svém ranči v Torontu. Atmosféra setkání byla nabyta silnými emocemi a projevy náklonnosti a lásky k této okouzlující a charismatické ženě.

Umělkyně, tak jak je jejím zvykem, v klobouku, který si sama navrhla, a v bílém elegantním plášti, velmi hezkou a plynulou češtinou poděkovala obyvatelům Šumperka za jejich vřelé přijetí a VM v Šumperku za realizaci této doslova „těžké“ a náročné výstavy. „Děkuji za cestu zpátky, domů“, řekla Šumperákům. Ve chvílích dojetí přecházela do angličtiny, která připomenula, že tato drobná „silná“ žena žije a tvoří téměř 40 let za oceánem. Patří mezi slavné české ženy, kterým byla udělena cena Významná česká žena ve světě. Autorkou ceny, Vajíčka, je právě Lea Vivot. Cenu obdržela v roce 2003 a byla jí předána na Pražském hradě, v roce 2007 obdržela cenu Olomouckého kraje za přínos v kultuře.

O Lee Vivot více na www.leavivot.com a www.muzeum-sumperk.cz.

Mgr. Miluše Berková,
tisková mluvčí Vlastivědného muzea v Šumperku

Kanaďanka českého původu, paní Lea Vivot, jedna z nejvýznamnějších sochařek současnosti, proslula po celém světě svými bronzovými sochami zachycujícími nejcennější hodnoty lidského života. Zaujala a proslavila se především lavičkami se sochami - němými společníky živých lidí, kteří na nich mohou odpočívat, a sousoší tak dotvářet. Proslula lavičkami s různými nápisy, ale i vzkazy vyjadřujícími pocity lidí, kteří se tak stávají součástí jejího díla. Její lavičky, na nichž sedí zamilovaní, např. „Lavička lásky“, maminky s dětmi či přátelé, jsou známé po celém světě. Motivy laviček se prolínají s jejími dalšími stěžejními tématy, s tématy rodiny a přírody. Její díla zdobí např. katedrálu St. Georges v Kapském Městě, ale i nejdelší ulici světa Yonge Street v Torontu či newyorské Muzeum holocaustu v Albaně.

Lea Vivot se narodila jako Drahomíra Hekelová v Horní Temenici u Šumperka 25. 2.1948. V Praze vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu. V roce 1968 emigrovala do Itálie, kde navštěvovala sochařské kursy modernisty Marina Mariniho. Odtud odešla do Kanady, kde obdržela stipendium kanadské vlády na studium na Ontario College of Art. Ve studiu umění pokračovala dále v New Yorku. Byla dvakrát vdaná. Poprvé za argentinského studenta Alberta Antonia Vivota, který však tragicky zahynul v Mexico City během zemětřesení, podruhé se provdala v Kanadě za veterinárního lékaře. Dala život třem synům, o nichž s láskou, pýchou i humorem hovoří jako o svém nejlepším díle. Bohužel její prostřední syn, Moris, zemřel jako malý osmnáctiměsíční chlapec. Jako výraz díků a ocenění péče, které se malému Morisovi dostalo v Dětské nemocnici v Torontu, vytvořila Lea Vivot „Lavičku nekonečna“, která je instalována před torontskou nemocnicí.

Lea Vivot pracuje a žije střídavě v Kanadě, USA a v Mexiku. Stále častěji se vrací do České republiky, kde v roce 2003 obdržela cenu Významná česká žena ve světě a v roce 2007 získala Cenu Olomouckého kraje za přínos v kultuře.

Její bronzové sochy, ale také práce ve dřevě, mramoru, betonu a terakotě jsou doslova rozesety po celém světě. Např. „Lavička tajemství“ stojí před budovou parlamentu v kanadské Otavě. Dnes jsou její díla k vidění i u nás, v Praze např. „Lavička neřestí“ před budovou Sazky nebo sousoší „Život hrou“ před Sazka Arenou. Její dílo „Radost z deště“ můžeme obdivovat i v Šumperku na Hlavní třídě. U radnice je instalována „Lavička vzkazů|“ či socha „Matka s dítětem“. Tato bronzová lavička se stala místem piety za oběti teroristických útoků na New York a Washington.

Lea Vivot navázala řadu kontaktů s významnými politickými i uměleckými osobnostmi současného světa. Její díla najdete v soukromé sbírce Hillary Clintonové, v rodinných sbírkách Ronalda Reagena nebo bývalého kanadského premiéra Pierra Trudeaua či italského tenoristy Luciana Pavarottiho. Těchto kontaktů dokázala využít především ve prospěch dětí. V Mexiku finančně pomáhá zabezpečit tři dětské domovy, u nás spolupracuje s Kontem Bariéry. Po povodních na Moravě v roce 1997 umožnila strávit příjemné prázdniny na svém ranči v Torontu sedmi dětem z nejpostiženějších oblastí Šumperska.

Lea Vivot je mimořádná umělecká osobnost, žena, jejíž síla a charisma vyvěrá z jejího optimismu, z pokory a z lásky k životu. Její životní krédo je prodchnuto krásnou filozofickou myšlenkou, ze které vychází po celý svůj život … „Všechno, co vás udělá šťastnými, vás obohatí“.

Čerpáno z novinových článků