tel: +420 583 388 111
Úkoly ochrany obyvatelstva, záchranné a likvidační práce plní nejen složky IZS, ale svůj podíl na ní mají také orgány kraje, obce, právnické a podnikající fyzické osoby i samotní občané. Obecnou koordinační roli v této oblasti plní v souladu s § 7 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Ochrana obyvatelstva představuje systém skládající se z plnění úkolů v oblastech plánování, organizování. Hlavním cílem ochrany obyvatelstva je předcházení vzniku, zajištění připravenosti a následné řešení mimořádných událostí a krizových stavů. Další prioritou tohoto systému je zajistit adekvátní plnění úkolů civilní obrany. Jedná se tedy o soubor úkolů spojených s ochranou života, zdraví, majetku a životního prostředí při mimořádných událostech a krizových situacích, jak vojenského, tak nevojenského charakteru.
Ochrana obyvatelstva je široký pojem, který zahrnuje plánovaná opatření ochrany obyvatelstva pro veškeré události od mimořádných událostí, přes nevojenské krizové stavy až po válečný stav.
Plánované úkoly ochrany obyvatelstva, záchranné a likvidační práce plní nejen složky integrovaného záchranného systému (IZS), ale svůj podíl na nich mají také orgány krajů, obcí, právnické a podnikající fyzické osoby i samotní občané.
Mezi základní opatření ochrany obyvatelstva patří:
V České republice je pro zajištění varování obyvatelstva od roku 1991 budován Jednotný systém varování a informování. Tento jednotný systém je tvořen sítí koncových prvků (sirén a hlásičů, včetně jejich dálkového ovládání), které zabezpečují bezprostřední varování obyvatelstva.
Současné systémy umožňují zároveň ohrožené obyvatelstvo informovat o druhu ohrožení a plánovaných opatřeních. Jednou z dalších možností, jak informovat obyvatelstvo, je využití hromadných sdělovacích prostředků (např. Česká televize, Český rozhlas Olomouc)
Nejčastěji můžeme slyšet „houkat“ sirénu při pravidelných zkouškách (zkouška sirén), poté se poměrně často můžeme setkat s „houkáním“ při svolávání jednotek sborů dobrovolných hasičů (požární poplach) a nejméně časté, přesto nejvíce závažné, je „houkání“ při varování před hrozícím či nastalým nebezpečím, mimořádnou událostí nebo krizovou situací (všeobecná výstraha). Ve výjimečných případech mohou být sirény spuštěny také jako pieta, například k uctění památky tragicky zesnulých hasičů ve službě, nebo jako tomu bylo po útoku v ostravské nemocnici (12/2019).
Potom, co uslyšíte zvuk sirény, zapněte rádio a televizi – informaci o tom co se stalo, proč byla spuštěna siréna a co máte dělat, obdržíte z veřejných sdělovacích prostředků nebo z reproduktorů vozidel IZS projíždějících ulicemi města.
Zkouška sirén
Ukázka - siréna rotační,
siréna elektornická
Požární poplach
VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA
Evakuace je jedním ze základních prostředků ochrany obyvatelstva. Je souhrnem opatření zabezpečujících přemístění osob, hospodářských zvířat a věcných prostředků v daném pořadí priorit z prostoru ohroženého mimořádnou událostí na jiné území, kde ohrožení nehrozí a kde je pro evakuované obyvatelstvo zajištěno náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění.
Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí, s výjimkou osob, které se budou podílet na záchranných pracích, řízení evakuačních opatření, nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost k zajištění minimalizace následků mimořádné události.
Evakuace se člení podle:
doby trvání na:
velikosti evakuovaného prostoru na:
Evakuace se přednostně plánuje pro tyto skupiny obyvatelstva:
Při krátkodobé a objektové evakuaci se zpravidla neorganizuje nouzové ubytování evakuovaných, ani jejich přeprava hromadnými dopravními prostředky. Opuštění evakuovaného prostoru se děje obvykle samostatně, pěšky, nebo pomocí prostředků v místě dostupných. To se však netýká evakuace zdravotnického nebo sociálního zařízení, kam se pro přepravu nepohyblivých osob dopravní prostředky povolávají.
Evakuaci obyvatel má právo vyhlásit velitel zásahu, starosta obce, nebo ji mohou vyhlásit orgány krizového řízení. V objektu kde se shromažďuje větší počet osob, ve veřejných budovách při bezprostředním ohrožení lidí, mohou evakuaci vyhlásit též jejich provozovatelé či majitelé.
Nouzové přežití je souhrn činností a postupů prováděných za účelem minimalizovat negativní dopady mimořádné události nebo krizové situace na zdraví a životy postiženého obyvatelstva. Zpravidla navazuje na evakuaci, ale v případě vzniku specifických krizí (nedostatek potravin, znečištění zdrojů pitné vody apod.) by se opatření nouzového přežití prováděla i bez předchozí evakuace.
Systém nouzového přežití tvoří: