Ochrana obyvatelstva představuje systém skládající se z plnění úkolů v oblastech plánování, organizování. Hlavním cílem ochrany obyvatelstva je předcházení vzniku, zajištění připravenosti a následné řešení mimořádných událostí a krizových stavů. Další prioritou tohoto systému je zajistit adekvátní plnění úkolů civilní obrany. Jedná se tedy o soubor úkolů spojených s ochranou života, zdraví, majetku a životního prostředí při mimořádných událostech a krizových situacích, jak vojenského, tak nevojenského charakteru.

Ochrana obyvatelstva je široký pojem, který zahrnuje plánovaná opatření ochrany obyvatelstva pro veškeré události od mimořádných událostí, přes nevojenské krizové stavy až po válečný stav.

Plánované úkoly ochrany obyvatelstva, záchranné a likvidační práce plní nejen složky integrovaného záchranného systému (IZS), ale svůj podíl na nich mají také orgány krajů, obcí, právnické a podnikající fyzické osoby i samotní občané.

Mezi základní opatření ochrany obyvatelstva patří:

• Varování obyvatelstva
• Informování obyvatelstva
• Evakuace obyvatelstva
• Nouzové přežití obyvatelstva

Varování a informování obyvatelstva

V České republice je pro zajištění varování obyvatelstva od roku 1991 budován Jednotný systém varování a informování. Tento jednotný systém je tvořen sítí koncových prvků (sirén a hlásičů, včetně jejich dálkového ovládání), které zabezpečují bezprostřední varování obyvatelstva.

Současné systémy umožňují zároveň ohrožené obyvatelstvo informovat o druhu ohrožení a plánovaných opatřeních. Jednou z dalších možností, jak informovat obyvatelstvo, je využití hromadných sdělovacích prostředků (např. Česká televize, Český rozhlas Olomouc)

• Leták Mimořádné události, krizové situace
  
• Leták Varování obyvatelstva
  

Houká siréna a vy nevíte co se děje?

Nejčastěji můžeme slyšet „houkat“ sirénu při pravidelných zkouškách (zkouška sirén), poté se poměrně často můžeme setkat s „houkáním“ při svolávání jednotek sborů dobrovolných hasičů (požární poplach) a nejméně časté, přesto nejvíce závažné, je „houkání“ při varování před hrozícím či nastalým nebezpečím, mimořádnou událostí nebo krizovou situací (všeobecná výstraha). Ve výjimečných případech mohou být sirény spuštěny také jako pieta, například k uctění památky tragicky zesnulých hasičů ve službě, nebo jako tomu bylo po útoku v ostravské nemocnici (12/2019).

Potom, co uslyšíte zvuk sirény, zapněte rádio a televizi – informaci o tom co se stalo, proč byla spuštěna siréna a co máte dělat, obdržíte z veřejných sdělovacích prostředků nebo z reproduktorů vozidel IZS projíždějících ulicemi města.

Zkouška sirén

• zkušební tón – nepřerušovaný táhlý tón v trvání 140 vteřin;
• akustický test koncových prvků varování, který se v Olomouckém kraji provádí každou první středu v měsíci, ve 12:10 hodin;
• na zbylém území České republiky probíhá tato zkouška ve 12:00 hodin.

Ukázka - siréna rotační, siréna elektornická

Požární poplach

• přerušovaný tón po dobu 1 minuty (siréna zní 25 vteřin, 10 vteřin přestávka a zase siréna 25 vteřin), může být opakován;
• napodobuje hlas trubky troubící tón "HO-ŘÍ, HO-ŘÍ";
• slouží ke svolání členů jednotek sborů dobrovolných hasičů;

Ukázka - siréna rotační, siréna elektornická

VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA

• jediný varovný signál pro obyvatelstvo v České republice;
• kolísavý tón koncových prvků v trvání 140 vteřin, může zaznít až třikrát po sobě, v přibližně tříminutových intervalech.

Ukázka - siréna rotační, siréna elektornická

Evakuace

Evakuace je jedním ze základních prostředků ochrany obyvatelstva. Je souhrnem opatření zabezpečujících přemístění osob, hospodářských zvířat a věcných prostředků v daném pořadí priorit z prostoru ohroženého mimořádnou událostí na jiné území, kde ohrožení nehrozí a kde je pro evakuované obyvatelstvo zajištěno náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění.

Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí, s výjimkou osob, které se budou podílet na záchranných pracích, řízení evakuačních opatření, nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost k zajištění minimalizace následků mimořádné události.

Evakuace se člení podle: 

doby trvání na:

• krátkodobou (doba trvání mimořádné události nebo jejich následků je do 24 hodin),
• dlouhodobou (doba trvání je více jak 24 hodin),

velikosti evakuovaného prostoru na:

• objektovou (kdy se evakuace týká jen jedné budovy, jednoho uzavřeného komplexu budov),
• plošnou (kdy se stanovuje evakuační prostor, ze kterého se všichni obyvatelé evakuují),

Evakuace se přednostně plánuje pro tyto skupiny obyvatelstva:

• děti do 15 let,
• pacienty ve zdravotnických zařízeních,
• osoby umístěné v sociálních zařízeních,
• osoby zdravotně postižené,
• doprovod výše uvedených osob.

Při krátkodobé a objektové evakuaci se zpravidla neorganizuje nouzové ubytování evakuovaných, ani jejich přeprava hromadnými dopravními prostředky. Opuštění evakuovaného prostoru se děje obvykle samostatně, pěšky, nebo pomocí prostředků v místě dostupných. To se však netýká evakuace zdravotnického nebo sociálního zařízení, kam se pro přepravu nepohyblivých osob dopravní prostředky povolávají.

Evakuaci obyvatel má právo vyhlásit velitel zásahu, starosta obce, nebo ji mohou vyhlásit orgány krizového řízení. V objektu kde se shromažďuje větší počet osob, ve veřejných budovách při bezprostředním ohrožení lidí, mohou evakuaci vyhlásit též jejich provozovatelé či majitelé.

• Leták Evakuační zavazadlo

Nouzové přežití

Nouzové přežití je souhrn činností a postupů prováděných za účelem minimalizovat negativní dopady mimořádné události nebo krizové situace na zdraví a životy postiženého obyvatelstva. Zpravidla navazuje na evakuaci, ale v případě vzniku specifických krizí (nedostatek potravin, znečištění zdrojů pitné vody apod.) by se opatření nouzového přežití prováděla i bez předchozí evakuace.

Systém nouzového přežití tvoří:

• Nouzové ubytování – předem stanovené a smluvně dohodnuté objekty, které zajišťují obyvatelům přístřeší, hygienické zázemí a stravování.
• Nouzové zásobování základními potravinami – zajištěno využitím funkční částí distribuční sítě nebo smluvně dohodnutými objety. Částečně lze využívat i humanitární pomoc. V případě nouzového zásobování základními potravinami se počítá s určitou redukcí množství a složení potravin.
• Nouzové zásobování pitnou vodou – zajišťují orgány krizového řízení. Zahajuje se do 5 hodin od vyhlášení krizového stavu.
• Nouzové základní služby obyvatelstvu – zajišťováno informování obyvatel, zásobování prostředky denní potřeby, zdravotní služby, poštovní a finanční služby, pohřební nebo veterinární služby, apod.
• Nouzové dodávky energií – elektrická energie, plyn, teplo, pohonné hmoty a další.
• Humanitární pomoc – zajišťována orgány krizového řízení, nestátními neziskovými organizacemi, ze zahraničí nebo jednotlivci.