Šumperk

V ČR je vedle tohoto světově uznávaného pojmu užíván též specifický český pojem „ochrana obyvatelstva“ s tím, že obsah je rovnocenný.

V celosvětovém měřítku platí článek č.61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949. Ženevské úmluvy o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů a zmíněný Dodatkový protokol byly ratifikovány ČR, jsou uveřejněny ve sbírce zákonů č. 168/1991 Sb. a tudíž jsou součástí našeho právního systému a systému řízení chodu naší společnosti. Například na článek č. 61 Dodatkového protokolu se odvolává zákon č. 239/2000 Sb., úkoly civilní ochrany jsou obsaženy v zákoně č. 240/2000 Sb. atd.

Článek č. 61 Dodatkového protokolu říká:

„Civilní ochrana je plnění některého nebo všech níže uvedených humanitárních úkolů, jejichž cílem je chránit civilní obyvatelstvo před nebezpečím, pomoci mu odstranit bezprostřední účinky nepřátelských akcí nebo pohrom a také vytvořit nezbytné podmínky pro jeho přežití:

· hlásná služba

· evakuace

· organizování a poskytování úkrytů

· zatemňování

· záchranné práce

· zdravotnické služby včetně první pomoci a také náboženská pomoc

· boj s požáry

· zjišťování a označování nebezpečných oblastí

· dekontaminace a podobná ochranná opatření

· poskytování nouzového ubytování a zásobování

· okamžitá pomoc při obnově a udržování pořádku v postižených oblastech

· okamžitá oprava nezbytných veřejných zařízení

· bezodkladné pohřební služby

· pomoc v ochraně předmětů nezbytných k přežití

· doplňující činnost nezbytná ke splnění výše uvedených úkolů, včetně plánování a organizování, ale neomezující se pouze na tuto činnost“

V současné době jsou zásadním předmětem činnosti v rámci civilní ochrany pohromy tzn. nevojenské mimořádné události a krizové situace.

Je nutné vzít na vědomí a mít na zřeteli pojmy !!!:

· „pomoci mu“, „pomoc“

· „odstranit bezprostřední účinky“

· „nezbytný“, „nouzový“ a „přežití“ .

To znamená:

1. V rámci civilní ochrany při mimořádných událostech a krizových situacích se nedělá činnost za civilní obyvatelstvo nebo místo civilního obyvatelstva. Stejně tak se v rámci civilní ochrany nedělá činnost za určené veřejné orgány a organizace nebo místo nich.
Civilní obyvatelstvo při mimořádných událostech a krizových situacích koná činnost v zájmu svého přežití a v rámci civilní ochrany se mu v tom pomáhá. Veřejné orgány a organizace konají činnost jim určenou, úkoly a opatření civilní ochrany jim v tom pomáhají.

2. Cílem úkolů a opatření civilní ochrany při mimořádných událostech a krizových situacích není zajištění nebo dosažení běžného komfortu života.

3. V civilní ochraně se při mimořádných událostech a krizových situacích mimo jiné používají i nezbytné, náhradní a nouzové síly a prostředky.