Šumperk

Hned několik stromů musely v roce 2007 na městských pozemcích odstranit Podniky města Šumperka, které mají na starosti péči o veřejnou zeleň. Některé z nich již byly pro své okolí nebezpečné, jiné musely ustoupit plánované výstavbě. Každý strom přitom nahradí nová zeleň. Zamýšlené stavbě nového polyfunkčního domu na rohu ulic Langrovy a Lužickosrbské muselo v polovině března 2007 ustoupit třiatřicet vzrostlých stromů, převážně modřínů, bříz a borovic, rostoucích v místech budoucí zástavby. Místní společnost SAN-JV, která chce pětipodlažní objekt s komerčními prostorami, byty a podzemním parkovištěm dokončit v červenci 2008, přitom musí v souvislosti s jejich odstraněním zajistit náhradní výsadbu zeleně na městských pozemcích. Jako problematický z hlediska bezpečnosti pro své okolí se již v roce 2006 ukázal jírovec maďal rostoucí před místním Domem kultury na Fialově ulici. Kmen tohoto mohutného kaštanu byl totiž značně prohnilý. „Rozhodnutí o jeho odstranění bylo vydáno v červnu 2006, nechtěli jsme však v té době zelený strom kácet, takže jsme k tomuto kroku přistoupili až na jaře 2007. V roce 2006 jsme však již zrealizovali náhradní výsadbu, prostřednictvím místní firmy Údržba zeleně a parků, jež pro Podniky města zajišťuje péči o veřejnou zeleň. Nezvykle prázdné místo na Fialově ulici však nezůstane osiřelé, do stejného prostoru se vysadí vzrostlý soliterní strom. Z parkoviště za restaurací Schiller při Radniční ulici „zmizela“ jedna z jeho dominant - zhruba padesát let stará smuteční vrba. „Vrba, jejíž kmen byl nahnutý na parkoviště, byla napadená houbovým onemocněním a hnilobou, při budování komunikace navíc došlo i k mechanickému poškození kořenového systému. Strom by tak mohl v blízké budoucnosti ohrozit nejen zaparkovaná auta, ale i samotné lidi. Jeho odstranění ale nijak nesouvisí se zamýšlenou stavbou polyfunkčního domu v sousedství parkoviště a po vyfrézování pařezu nahradí padesátiletou vrbu dva a půl metru vysoký převislý buk. Dále pak bude nutné odstranit olši a dvě lípy u Krenišovského náhonu. „Skácené dřeviny se snažíme nahrazovat vzrostlejší zelení, stromy tak mají obvod kmene v metrové výšce od kořenového krčku osm až deset centimetrů. Výjimkou však nejsou ani stromy mohutnější, které mají až dvojnásobný obvod. Nové stromy o obvodu kmene od deseti do dvanácti centimetrů se do konce dubna objeví hned na několika místech ve městě. Šest jasanů kulovitých tak doplní alej na Lidické ulici a stejný počet holandských jilmů alej na ulici Reissově, čtrnáct habrů obecných a deset jírovců drobnokvětých se vysadí v Dolní Temenici, šest jírovců červených „vyroste“ ve Smetanových sadech a třicet ibišků na kmínku ozdobí zelené plochy při Havlíčkově ulici. Velký problém v oblasti veřejné zeleně ovšem představují stromy či keře, které na městských pozemcích vysazují samotní občané. „Často jde o stromy vysazené v blízkosti nebo přímo na místech, jimiž vedou inženýrské sítě, případně v těsném sousedství budov. Z malé sazenice vyroste za dvacet let pořádný strom, který může v lepším případě nevhodně stínit, v horším pak svými kořeny narušovat základy staveb či komunikací. Rádi bychom proto občany požádali, aby na městských pozemcích nic nevysazovali. Zasahují tak do cizího majetku a narušují plánované osazování veřejných ploch.